Města Zlín a Otrokovice mají docela dobře našlápnuto k tomu, aby byla schopna provozovat od roku 2035 svou městskou hromadnou dopravu zcela bez emisí. „Klasické trolejbusy, parciální trolejbusy s trakčními bateriemi nebo elektrobusy by měly v budoucnu převzít veškerou zátěž MHD i na současných autobusových linkách. Na ovzduší obou měst by se to mělo pozitivně projevit,“ říká ředitel DSZO Josef Kocháň.
Malou ukázkou přínosu elektrické trakce na produkci oxidu uhličitého a částic polétavého prachu může být provoz prvního zlínského a otrokovického elektrobusu. V těchto dnech se na jeho tachometru objevila hodnota 250 000 najetých kilometrů. Pracovníci dopravního úseku DSZO přesně spočítali, jaké emise elektrobus při tomto nájezdu kilometrů vyprodukoval a o kolik byly menší než u běžného autobusu s naftovým motorem.
„Elektrobus má emisní faktor 494 g CO2 na jeden ujetý kilometr. Naftový autobus oproti tomu má emisní faktor 952 g CO2 na kilometr. Pro výpočet u elektrobusu se používá celková spotřeba elektrické energie na provoz takového vozidla. Na 250 000 kilometrů je tato hodnota rovna 350 000 kWh, při průměrné spotřebě 1,4 kWh/km,“ vysvětlil mluvčí DSZO Vojtěch Cekota.
Elektrobus dosud vyprodukoval 172,9 tun CO2. Naftový autobus by při stejném nájezdu kilometrů vyprodukoval 238 tun CO2. Elektrobus tak ušetřil ovzduší planety oproti naftovému autobusu o 65,1 tun CO2.
Dalším ekologicky nepříznivým faktorem spojeným s provozem spalovacích motorů je produkce polétavých částic, které jsou tvořeny jak pevnými částicemi, tak aerosolem o velikosti 2,5 mikrometru. U elektrobusu, který nemá vývod spalin od motoru, je produkce těchto částic nulová.
„U naftového autobusu, který má normu Euro VI, by to při nájezdu 250 tisíc kilometrů bylo 31,5 kilogramu. Toto množství znečišťujících látek by se postupně rozptýlilo v nejbližším okolí trasy autobusové linky a lidé by je vdechovali do svých plic,“ zmínil Cekota.
Elektrobus Škoda 34BB E´CITY byl zařazen do majetku DSZO v lednu 2020. Dosud byl nasazován převážně na linku 55 v Otrokovicích, kde byla doprava provozována pouze naftovými autobusy nebo částečně trolejbusy s naftovým agregátem.
„Na točně u železniční stanice je vytvořeno nabíjecí místo v podobě kusé troleje, kde se pomocí pantografu dobíjejí baterie pohánějící trakční elektromotor Škoda o výkonu 160 kWh. Pro případy nasazení elektrobusu v oblasti Zlína je využíváno nabíjecí místo ve vozovně DSZO,“ doplnil Vojtěch Cekota.
