Na svahu zrovna skončila jedna velká dětská skupina, zaměření právě na začínající lyžaře je opravdu potěšující.
„Jsme tu samozřejmě nejenom pro tyhle špunty, ale i pro dospělé. Nabízíme lyžování na nějakých třech stech metrech sjezdovky, máme výuku lyžování, snowboardu, máme občerstvení, servis i půjčovnu,“ přehlíží škálu služeb na zlínském lyžařském svahu Marek Sedlák, který tu vede provoz s kolegou Robinem Elšíkem.
Areál má pro mladší generaci stěží uvěřitelnou historii. Dvě desetiletí tu bývalo letní kino, pamětníci si vybaví třeba v padesátých a šedesátých letech velké pódium a obří plátno.
„Sem se chodilo s dekami na filmy i na rande, taky na koncerty, konaly se tu při různých příležitostech. Na „letňák“ chodily tisíce lidí,“ vybavuje si Zlíňan Jiří. Bývalo to úžasné místo našlapané lidskou energií.
„Kino tu ale po letech skončilo, což ovšem nedalo spát koumákům z klubu lyžařů. A tak se tu někdy v polovině sedmdesátých let využilo prostoru jinak. Už tehdy se sem chodilo lyžovat, ale pozor, nejen na sníh. Taky na umělý povrch, který tvořily speciální kartáče,“ připomíná Jiří, který sem chodil s dětmi.
„Já jsem bydlel na Jižních Svazích a vlastně celoročně jsem na svah viděl. Lyžoval jsem tu jako kluk i když nebyl sníh. Bylo to vesele neveselé, protože se kartáče preparovaly záhadnou hmotou, kterou jsem pak na kombinéze nosil domů,“ směje se další Zlíňan Dalibor.
Zlínský svah si poslední léta zažil nejrůznější peripetie, byl dokonce předmětem soudních sporů, s novým majitelem nastávají zjevně klidnější časy.
„Jednu výhodu budeme mít napořád, jsme vlastně na dosah MHD, přijedete autem, klidně přijdete i pěšky. Zalyžujete si a za půl hodiny nebo hodinu zase můžete být doma, to jaksi při výjezdu přinejmenším na Troják, na Stupavu nebo na druhou stranu do Velkých Karlovic dost dobře nejde,“ říká provozovatel pan Sedlák.
Zlínský lyžařský svah má na rozdíl od horských středisek, která jsou logicky v daleko vyšších polohách, přeci jen nevýhodu, kterou ale dokáže eliminovat.
„Zasněžování u nás není tak snadné jako například na hřebenech a na svazích moravských hor. Z města jde vždycky teplejší vzduch. Ale letošní lednové mrazy nám byly nakloněny, a tak pokud se počasí opravdu jarně „nezjančí“, můžeme společně s našimi klienty počítat s tím, že do března bílou peřinu pro zimní radovánky Zlíňáků i lidí z okolí udržíme,“ dodává Marek Sedlák.
