V pondělí 21. srpna vyhlásila zlínská radnice otevřenou krajinářsko-architektonickou soutěž na obnovu sadu Svobody, do níž je možné posílat návrhy do středy 15. listopadu. O vítězném návrhu rozhodne ještě do konce roku odborná porota složená z předních českých krajinářů, architektů a zástupců města.
Primátor Zlína Jiří Korec uvedl, že revitalizace sadu Svobody má pro vedení města vysokou prioritu. „Soutěžící se budou zabývat okolím zámku, ale také dosud neupraveným úsekem ulice Soudní a dvojicí podchodů vedoucích k autobusovému nádraží. Do svých návrhů by měli promítnout i vazby na významné body v nejbližším okolí parku, kterými jsou například autobusové nádraží nebo nedávno revitalizované tržiště,“ přiblížil Jiří Korec.
Náměstek primátora pro oblast zeleně Michal Čížek zdůraznil, že veřejnost vnímá prostředí v okolí podchodů negativně. Poukázal přitom na výsledky nedávného dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 764 respondentů.
„Také proto jsme do soutěže zařadili návrh jejich úpravy, který by vedl ke zpříjemnění průchodu a zvýšení pocitu bezpečí v okolí podchodů i v parku,“ uvedl náměstek Čížek. Dodal také, že samozřejmostí revitalizace sadu Svobody bude úprava všech chodníků i travnatých ploch v parku, řešení nového osvětlení a parkového mobiliáře. Nejbližší okolí zámku by pak mělo být upraveno tak, aby umožňovalo snazší organizaci kulturních akcí.
Sad Svobody je spolu se zámkem zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. Místní cenné dřeviny s vysokou sadovnickou hodnotou, které dotváří genius loci celého parku, by proto měly být zachovány. „Soutěžící tak nemají zcela volnou ruku a jejich návrhy by proto měly být dostatečně citlivé,“ upozornil primátor Korec.
Historie sadu Svobody je úzce spjata se zámkem, jenž v roce 1804 získal společně s parkem hrabě Klaudius Breton. Cílem zámožného muže byla úprava parku v anglickém stylu. Breton prodal v roce 1860 nemovitosti brněnskému továrníkovi Leopoldu Hauptovi, který zámek začal při významných událostech otevírat pro veřejnost. K zámku tehdy patřil i panský dvůr, dnešní park Komenského.
„K zásadním urbanistickým změnám došlo po roce 1929, kdy zámek i s přilehlými budovami zakoupil Tomáš Baťa. Průmyslník nechal zbourat ohradní zdi a celý park nechal zpřístupnit s tím, aby lidem sloužil k oddechu. V parku, který i dnes patří k vyhledávaným místům pro relaxaci, se dříve nacházela dvě jezírka,“ připomněl architekt Jindřich Nový, který působí jako ředitel Kanceláře architekta města Zlína.
