Šéfdirigent zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů Robert Kružík: Relax? Létání

Šéfdirigent FMB Zlín Robert Kružík. Foto: zlin.cz
ZLÍN - Filharmonie Bohuslava Martinů slaví kulaté osmdesátiny. Na tohle jubileum si ve vlastním provedení její šéfdirigent Robert Kružík ještě "chvíli" (zhruba 45 let) počká. Jistě část tohoto dlouhého období naplní dokonalou prací s dirigentskou taktovkou nejen ve Zlíně u svých filharmoniků, ale i v Janáčkově opeře v Brně, kde mu rovněž patří šéfdirigentský post a kteréžto město je jeho domovem. Ale Zlín má v srdci stejně tak.

Pane Kružíku, zaslechl jsem kdysi hezké srovnání, prý je práce dirigenta těžká jako dřina horníků. Co vy na to?

Říká se to, je to hlavně ve srovnání s operou, což je asi nejtěžší dirigentská disciplína. Symfonický koncert je přeci jen kratší a trošičku méně náročný.

Takže třeba tříhodinová opera na dirigentském postu rovná se…

Není to úplně z mé hlavy, ale když jinak nedáte: rovná se složení vagónu uhlí. Popravdě řečeno ten vagón jsem dosud neskládal, ale mám za sebou mnohá představení i delší než tři hodiny. Hlavní je to, že jde nejen o náročný výkon po fyzické, ale spíše po psychické stránce.

Po vagónu uhlí by mně odešla záda…

Což se mi po náročných dirigentských výstupech začalo dít, jako bych míval fušku na nádražích. Tak jsem začal cvičit, je to lepší, ale musím se hlídat.

Jenže vaše výsostná práce je určitě i o pořádném vytížení mozku, o emocích ve vysokánsky nastavené míře… Pohled na dirigenta je úchvatný.

Podle mne je nejnáročnější to celé ustát emočně. Neublížit si v tom vysokém vypětí.

Jak si tedy zachovat síly? A zdraví? Jedna věc je cvičení, to už bylo řečeno, ale to nemůže stačit, co víc?

Jasně, jdu na to jinak než, řekněme, půldenním lenošením po náročném výdeji energie těla i ducha.

A to?

Před třemi lety jsem se začal zajímat o získání pilotního průkazu. Dnes už létám s několika typy letounu Cesna. Je to tak diametrálně odlišné od hudby, taky namáhavé, což o to, ale hlava jde úplně jiným směrem. Hudba tam ve vzduchu prostě není. Ale koncentrace myšlenek na mnoho jiných například fyzikálních a meteorologických faktorů ano.

Tak počkejte, není to jen jiný typ únavy?

Ne, je to, řekl bych, mimořádně náročný odpočinek.

Zkusím vás dostat, ale nemyslím si, že by mi to vyšlo. Dokázal byste mi tady „z fleku“ vyjmenovat všechny nástroje, kterými vládnou na koncertě vaši kolegové, hudebníci, ve zlínské filharmonii?

Určitě. Dle sekcí. Smyčcová, to jest první a druhé housle, violy, cella a kontrabas. Dřevěné dechové nástroje – flétny, hoboje, klarinety, fagoty. Skupina žesťových nástrojů: lesní rohy, trumpety, trombóny a tuba. A pak bicí: základní jsou tympány a k tomu podle skladeb velký buben, činely, triangl. A pak také například klavír nebo harfa.

Dokonalost sama, bylo mi jasné, že bude odpověď na jedničku. Tak ještě. Vybavíte si skutečně ojedinělý nástroj?

Jistě a bylo to hezkou shodou okolností na mém prvním koncertě ve Zlíně. Byly to klaksony, představte si. Dokreslovaly ruch amerického velkoměsta v Gershwinově Američanu v Paříži.

Více rozhovorů se zajímavými osobnostmi nejen z našeho regionu najdete na webu zlin.cz.