„Když jsem se to večer dozvěděla, nechtěla jsem věřit, pak jsem se prostě rozbrečela. Teď si na chatě v Javorníkách promítám naše společně dětství a pořád jsem naměkko,“ říká žena, která s malou Ivanou chodila do první třídy a spolužačkami zůstaly až do maturity na gymnáziu.
„Seděly jsme spolu v jedné lavici, začaly jsme na Portáši pod dozorem rodičů lyžovat, byly jsme veliké kamarádky, ale na svazích taky rivalky, naše výsledky bývaly velice těsné,“ vypráví paní Slávka, kterou odchod Ivany hodně rozesmutnil.
Až na vysoké škole se jejich cesty rozešly. Samozřejmě se ale dvě pohledné slečny stýkaly dál. Ivana studovala v Praze, Slávka v Brně. Ivana pak odešla za oceán, Slávka se stala učitelkou tělesné výchovy, k tomu měla vždycky blízko. Pořád o sobě ale věděly.
„Ivana sem přijela na pohřeb tatínka, pana Miloše Zelníčka, to bylo v roce 1990. Tehdy mi představila i manžela Donalda Trumpa, na to se taky nezapomíná,“ vrací se o více než třicet let zpátky kamarádka.
Více času na společné vzpomínky prý bylo zase o šestnáct let později, v jedné restauraci ve Zlíně.
„Ivana tehdy dorazila na osmdesátiny své milované maminky. To jsme fakt pěkně pokecaly. Vzpomínek je obrovské množství. Teď mám bohužel pocit, že mi s úmrtím Ivany to dětství definitivně mizí někde v mlze,“ dodává zarmoucená Slavomíra.
