Jak byste zhodnotil letošní sezonu, kterou jste nakonec dohráli ve skupině play-out?
Měli jsme úzký kádr, navíc často se stávalo, že někdo chyběl. Kvalita tím pádem nebyla taková, jakou jsme schopni dát dohromady. Absence Martina Joppy nebo Mariana Ligdy a dalších byly znát. V některých zápasech jsme i přesto nebyli horší, ale nedařilo se nám proměňovat šance. Naopak soupeři dokázali trestat naše chyby.
Nepovedl se vám začátek sezony, lámal se už tady pomyslný chleba?
Myslím, že ano. Když vám nevyjdou první zápasy, těžko se to dohání. I kvůli tomu, že snad s výjimkou Českých Budějovic mají všichni velice kvalitní kádry. Není to jako před lety, kdy hrály prakticky dva až tři týmy a zbytek byl dole.
Vnímáte to tak, že dříve ne až tak silné týmy se proti vám chtějí o to víc předvést?
Jednoznačně. Už když jsem hrál za Olomouc, platilo, že porazit Zlín je něco víc. Zlín soutěži několik let dominoval, takže ho všichni berou jako prestižního soupeře.
Jak tedy znovu nahodit řemen?
Pořád chceme vyhrávat. Je to o tom, jestli se dokážeme scházet v kompletním složení. Pokud ano, věřím, že nadále můžeme bojovat o medaile.
Sezonu jste zachránili alespoň tím, že se vám podařilo vyhrát skupinu o umístění…
V závěru základní části nám patřila sedmá příčka, přičemž nakonec jsme skončili pátí. To je super. Myslím, že do zápasů jsme dali všechno, ale přirozeně už to nebylo takové jako v play-off.
Dlouhé roky jste byli zvyklí hrát o medaile, najednou přišla sezona, kdy se nedařilo. Bylo to znát na náladě v kabině?
Všichni jsme byli zklamaní, že nehrajeme tak dobře, jak bychom chtěli. Zároveň ale musím říct, že mezilidské vztahy byly dobré. Nebyly mezi námi žádné roztržky nebo něco negativního.
Ve Zlíně působíte pátým rokem, vnímáte za tu dobu velký progres?
Když jsem do Zlína přicházel, byl jsem ve sledge hokeji prakticky nováček. Přišel jsem do týmu, který byl velmi silný a já se v něm snažil uchytit. Teď bych řekl, že patřím mezi lídry.
Vzpomínáte si, kteří hráči na vás při příchodu udělali největší dojem?
Bylo jich hodně. Hokejově jsem obdivoval celou druhou pětku, která byla tenkrát ve Zlíně na výborné úrovni. Kluci pro mě byli vzory.
Překvapilo vás tehdy něco na fungování zlínské sledge hokejové organizace?
Asi půl na půl. Ještě před mým příchodem jsem věděl, že klub ve Zlíně funguje velmi dobře, ale i tak mě překvapila úroveň toho, jak je o nás hráče postaráno. Ubytování, strava… Vše na výborné úrovni.
Přišel jste z Olomouce. Berete zápasy proti Kohoutům prestižně?
Ne a musím říct, že jsem ani nikdy prestižně nebral. Zlínu jsem kývnul hlavně proto, že jsem chtěl hrát s Martinem Joppou. Hrajeme spolu i ve slovenské reprezentaci, takže cílem bylo sehrát se i na klubové úrovni.
Zmiňujete slovenskou reprezentaci, se kterou za dva týdny letíte na mistrovství světa. Jak vidíte vaše šance?
Poctivě trénujeme, řekl bych, že jsme dobře připravení. Když nám bude přát i trocha toho štěstí, mohlo by to být dobré.
Co srovnání úrovně českého a slovenského sledge hokeje?
Řekl bych, že ten český je lépe zabezpečený. Ať už jde o vybavení, kempy, soustředění a tak dále… Ale za poslední roky jsme udělali dobrý posun dopředu i my.
Autor: Pavel Mandát
