Tome, co jste říkal na předčasný dárek v podobě nominace na olympiádu do Paříže?
Myslel jsem, že je to trenérův žertík, vždyť jsem ještě pár dnů po českém titulu byl pořád o pár míst pod čarou. A on nežertoval, pár borců se z různých důvodů odhlásilo a sen je splněn.
No on to je fakt sen, dostat se mezi tuším dvaatřicítku nejlepších světových steeplařů…
Samozřejmě, užít si atmosféru setkání nejlepších sportovců světa, co chcete víc.
Komu jste se pak, až jste nominaci uvěřil, svěřoval?
No samozřejmě nejbližším, bráchovi, mamce, prarodičům, taky byli šťastní a chvíli nemohli uvěřit.
Dobrá, ale teď nastává místo odpočinku start další fáze tvrdé přípravy, kde?
Jsme na Šumavě, jsou tady zajímavé možnosti vylepšit si fyzičku. Různě, během i na kole. Je tam krásné prostředí, někde ani není signál, tak můžeme nerušeně trénovat. Pobudeme tady dva týdny.
A když už to bereme jako krásnou realitu. Čeho budete chtít vlastně pod pěti kruhy dosáhnout?
Vím moc dobře, jak silná konkurence tam bude. Já nebudu chtít nijak taktizovat, chci běžet na co nejlepší čas. Ale říkat dopředu, že bych chtěl do finále, tak to by byla fakt velká troufalost. Už mistrovství Evropy bylo velmi silně obsazené, ale tohle bude ještě hodně vyšší level.
Dostanete se ještě vůbec před olympiádou domů do Uherského Hradiště?
Věřím, že ano, ale bude to zřejmě na skok. Ani ještě nevím, kdy budeme odlétat. Teď to chce hlavně klid a co nejlepší přípravu. Na maminčiny palačinky doma určitě čas bude, klidně po Paříži.
