První část pěšího výletu míří pěkně do kopce. A co víc, na mírně zasněžené a zledovatělé silničce kolem bystřiny a tu a tam i ledového vodopádu máte dokonalou iluzi toho, co moc neznáme. Jsme v pravé zimě, v zalesněném úseku mrzne i před polednem.
Stačí dva a půl kilometru náročnějšího stoupání a jste o nějakých 350 nadmořských metrů výše. A pod azurovým nebem krásné skalní útvary. Jeden bere dech více než další a další a další.
Jako byste se ocitli v poněkud pozměněném Českém ráji kdesi za Turnovem. Vede tudy báječná naučná stezka, občas se objeví běžec, občas cyklista, ale zdaleka ne v počtu, který tu znají od jara do podzimu. Úžasné výhledy na bradla absolvujete v dokonalém klidu.
Cesta vede pořád nahoru, končí pak u dvou hotelů. Oba v dokonalém stavu, v tom vzdálenějším mají opravdu jedinečnou kapustnicu, tedy zelňačku s pořádnou dávkou masa a klobásy. Lacino už zdaleka není ani tady, za tuhle dobrotu pět euro, což není málo. Ovšem kde jinde máte přímo od stolu panoramatický výhled na zříceninu hradu Vršatec. To, že jej tu dokázali někdy zkraje 14. století na skále vystavět, je hodno nejen obdivu, ale také údivu.
Pět kilometrů zpět je povětšinou z kopce, trochu to klouže a hodně to svádí pořád vztyčovat hlavu a mít oči na stopkách, bradla jsou opravdu unikátní, navíc to tady v Bílých Karpatech promixujte s výhledy na Strážovské vrchy a Malou Fatru.
Cíl je tam, kde byl start, totiž u kostela v Červeném Kameni. Mají tu hodně netradiční křížovou cestu, další krásné skály, vysoké vrchy hned kousíček nad vesnicí. Ty můžeme okusit zase příště.
