Trenérské prolínání. Petr, Bohumil a Jan v akci

Foto: zlin.cz
UHERSKÉ HRADIŠTĚ, ZLÍN, OLOMOUC - Manželkám fotbalových trenérů by bylo záhodno časem vymyslet Cenu věrné Pénelopé, to podle choti bájného řeckého hrdiny Odyssea. Je to totiž tak, že tyhle ženy musejí velmi často trávit víkendy v osamění, a pak buď sdílet manželovu radost, anebo také skepsi a nenáladu.

O tom by mohl nejen před následujícím 28. kolem fotbalové nejvyšší soutěže vyprávět stále velmi aktivní trenérský doyen Petr Uličný.

„Moje Alenka je úžasná, zvykla si. Napřed na to, že je ženou fotbalisty a pak trenéra. Takže víkendy s kluky trávila především ona a já putoval po trenérských štacích v řadě našich měst, začal jsem v Havířově a končil doma v Olomouci. Vedl jsem mančafty všude možně, párkrát jsem zažil i to, že mne propustili a vždycky to muselo unést nejen moje ego, ale taky Alča,“ vypočítává Uličný s tím, že ani teď ho žena doma moc neužije.

„Jasně, na Sigmě chybět nesmím, navíc jsem pořád v dozorčí radě klubu. Hrajeme s Plzní, takže o zábavu bude postaráno, už před utkáním máme s bývalým hráčem Olomouce i Plzně Tomášem Hořavou autogramiádu i soutěž, takže fotbal a zase fotbal. Mimochodem, Plzeň jde za titulem, Sigma se jí ale postaví jako rovný rovnému, to jsem si jist.“

Těžkou sobotní misi bude mít Bohumil Páník. Jeho Karviná brala s Bohemkou zase jen bod a to je v prekérní situaci málo. „Co nám zbývá, než na Slovácku bojovat a rvát se od první minuty. Byli jsme tam blizoučko postupu v poháru, snad budeme mít více štěstí,“ doufá Páník, jehož často na zápasy doprovází další adeptka na Cenu věrné Pénelopé, manželka Eva.

„Fotbal je náš život, jsem ráda, když ho v tom nenechám samotného,“ podporuje na dálku i zblízka svého muže paní Eva.

Tak jako u Uličných sleduje počínání svého chotě Alena, tak je to i u Jelínků. Jan Jelínek vede zlínské áčko v lize necelý rok.

„U nás to nebylo tak, že by ve mne manželka v časech hráčských viděla něco víc, než jsou ostatní kluci. Musel jsem dobývat a povedlo se,“ vzpomíná táta dvou malých dětí. Paní Alena se na fotbale objeví jen zřídka, rodina má přednost.

„Ale i tak má můj velký obdiv, ona vždy moc dobře ví, kdo a v jaké náladě se jí po zápase vrátí, zda-li usměvavý či zasmušilý manžel. A dokáže to výborně vybalancovat. Tak jestli mohu, zařaďte ji mezi čekatelky na Cenu věrné Pénelopé,“ směje se Jelínek, který míří s týmem do Jablonce na druhý konec republiky.