Turecké soustředění zlínských ševců. Malý pohled do zákulisí se Stanislavem Dostálem a Jakubem Jugasem

Fotbalisté Zlína si užívají přírodních trávníků na soustředění v Turecku. Foto: FC Zlín
BELEK - Docela slušně dlouhé je soustředění zlínských prvoligových fotbalistů v tureckém letovisku Belek. Jde v první řadě o využití hřišť s přírodními trávníky, což by v podmínkách letošního mrazivého ledna u nás bylo vlastně nemyslitelné. Tým má za sebou dva duely, výhru a remízu bez obdržené branky. Fotbal je samozřejmě dominantně na prvním místě, ale mladí pánové mají i chvíli času na zhodnocení dalších okolností. Téhle úlohy se ujali dva mazáci, brankář Stanislav Dostál a obránce Jakub Jugas.

Jakube, ono bývá v lednu i na jihu Turecka poměrně proměnlivé počasí. Jak to s ním máte domluveno?

Tohle je náročné, domluva ne vždy platí dokonale. První dny byly úplně super, pořád sluníčko, příjemně teplo. No, do toho přišel od pondělí vítr, začalo foukat, pocitově tudíž chladněji. A teď je prognóza deště, tak uvidíme.

Stando, láká to už teď do moře? Máte jej pár kroků od hotelu…

No, mně moře osobně hrozně lákalo. Byla v tom i sázka z tréninku. Tudíž jsem na sebe hodil plavky a plný elánu jsem se vydal k moři. Ale první malá vlnka mne hned zastavila, na tak ledovou vodu jsem přeci jen nebyl připraven. Ale nic, nahřeju se v sauně a určitě do toho půjdu. (úsměv)

Pánové, předpokládám, že hotel nepatří jenom zlínským ševcům, přeci jen nejsme Barcelona…

SD: To tedy nejsme, myslím, že v hotelu je celkem pět mančaftů z různých zemí. Což mimo jiné znamená, že je posilovna a zázemí regenerace dost vytížené a my si musíme hlídat časy, kdy je volno. Ale v pohodě.

JJ: Je to zajímavé, týmů je tu opravdu hodně, prakticky ze všech zemí, kde ještě nezačaly nejvyšší soutěže. Což se týká třeba i Polska. A já tak měl možnost zajít do vedlejšího hotelu a pozdravit se s kluky z Cracovie Krakov, kde jsem strávil řadu let kariéry a odkud jsem se vrátil domů do Zlína.

Ve Zlíně byste si teď na přírodní trávě zrovna moc nezakopali. Jaké jsou hrací a tréninkové plochy v místě? A dostanete se taky do Beleku, do města?

JJ: Na hřištích jsme většinou dvakrát denně. Samozřejmě je kvalita různá, některé jsou výborné, jiné v maličko horší kondici. Ale pořád platí to hlavní, jde o přírodní trávu, to je nejdůležitější.

SD: Trénovat na přírodní trávě po polovině ledna je fakt radost. Když máme jen jeden trénink za den, jako třeba ve středu, tak vyrážíme do města, koupit nějaký originální dárek pro blízké, hlavně pro děti. Obchody jsou zásobeny báječně, to ví každý, kdo tu pobyl.

Už se těšíte domů?

JJ, SD: To určitě, ale ještě nás tu do konce týdne čeká fotbalová práce, tak ji chceme odvést co nejlépe. A domů zdravíme nejen naše blízké, ale i všechny fandy. Společně se těšíme na ligu. Bude tu vlastně za pár dnů!

Co dalšího se aktuálně děje ve světě sportu? Dozvíte se na webu zlin.cz.

Zobrazit fotogalerii >>