Zákon o zřízení univerzity podepsal tehdejší prezident Václav Havel už v listopadu roku 2000. „Na počátku měla univerzita dvě fakulty, a to technologickou a managementu a ekonomiky. První z nich byla založena už v roce 1969 jako součást Vysokého učení technického v Brně. Druhá byla založena v roce 1995. Obě fakulty měly za sebou dlouhá léta úspěšné činnosti,“ uvedla Svěráková.
Slavnostní inaugurace univerzity a jejího prvního a zakládajícího rektora Petra Sáhy se konala 16. května 2001. „První oficiální požadavek na vznik univerzity ve Zlíně byl vznesen při představování volebního programu kandidáta na děkana tehdejší fakulty technologické Petra Sáhy. Akademický senát fakulty technologické zvolil Petra Sáhu do druhého volebního období a touto volbou potvrdil jeho záměr začít budovat univerzitu ve Zlíně. V té době tady studovalo téměř 800 studentů,“ popisuje první kroky ke vzniku univerzity kancléřka univerzity Andrea Kadlčíková.
„Samotný vznik univerzity nebyl podle Sáhy vůbec jednoduchý. „Byl to mnohastupňový proces schvalování na různých úrovních. Proběhly desítky jednání, při kterých bylo potřebné prokazovat, že Zlín univerzitu potřebuje a také že má dostatečný potenciál, který jí v budoucnu zajistí mezinárodní prestiž,“ říká Petr Sáha, který stál u jejího zrodu.
„Zpočátku se podle něj uvažovalo o názvech jako například Valašská nebo Zlínská univerzita. Nakonec jsem ale zavolal Tomáši Baťovi juniorovi do Kanady a požádal ho o souhlas pojmenovat univerzitu po jeho otci. Byl velmi potěšen a ihned souhlasil,“ doplnil Sáha.
Tomáš Baťa junior, syn zakladatele, byl poté prvním a dlouholetým předsedou Správní rady UTB a pomáhal vedení univerzity navazovat kontakty v zahraniční. „V roce 2008 jsme zřídili Informační centrum Baťa, které provozuje portál Tomáš Baťa a Baťův svět, shromažďuje informace o Baťovi z celého světa, poskytuje konzultace a informace nejen české, ale i zahraniční veřejnosti. Dále pořádá přednášky, vydává knihy s Baťovskou tématikou,“ přiblížil Sáha. „Dodnes jsme v úzkém kontaktu s rodinou Tomáše Bati, která navštěvuje Zlín i naši univerzitu. Naše vztahy jsou za ta léta více přátelské než pracovní, za což jsem velmi rád,“ dodal.
Dnes má Univerzita Tomáše Bati šest fakult. Počet studentů se za dvacet let téměř ztrojnásobil. V době vzniku měla přibližně 3 500 studentů, dnes jich má skoro 10 tisíc. „Univerzita je také jedním z největších zaměstnavatelů v kraji, pracuje zde přibližně tisíc zaměstnanců. Zároveň se stala nedílnou součástí Zlínského kraje,“ poznamenala Svěráková.
Univerzita a zejména lidé, kteří na ní pracují, udělali za těch 20 let obrovský kus práce, uvedl současný rektor Vladimír Sedlařík. „Značně se rozšířila infrastruktura, a to nemluvím pouze o zázemí a budovách, ale mám na mysli hlavně lidi. Máme skvělé zaměstnance, kteří vytváří kvalitní studijní prostředí pro naše studenty,“ řekl Sedlařík.
Podle něj vize do budoucna směřuje k posilování kvality ve všech oblastech činností. „Vzorem jsou pro nás špičkové evropské univerzity a v souladu s tím si stanovujeme i naše strategické cíle. UTB vidím jako mezinárodně respektovanou univerzitu vychovávající úspěšné absolventy, kteří budou uplatnitelní na globálním trhu práce. Zároveň ji spatřuji jako klíčového partnera, který se bude podílet na pozitivním rozvoji celého zlínského regionu,“ dodal Sedlařík.
Největší zájem mají studenti tradičně o studijní program Ekonomika a management na Fakultě managementu a ekonomiky. Mezi další žádané programy patří například také Materiály a technologie na Fakultě technologické nebo Ochrana obyvatelstva na Fakultě logistiky a krizového řízení. „Zájemci se hlásí také na Softwarové inženýrství na Fakultu aplikované informatiky a velký zájem je rovněž o Anglický jazyk pro manažerskou praxi na Fakultě humanitních studií a tradičně také o Mediální a komunikační studia na Fakultě multimetidáních komunikací,“ vyjmenoval prorektor pro pedagogické záležitosti Lubomír Beníček.
Dnes Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabízí 198 studijních programů, z toho 68 v anglickém jazyce. „Studuje zde téměř tisícovka zahraničních studentů z 61 zemí světa. Kromě Slovenska jsou tu studenti například ze Zambie, Ghany, Kolumbie, Filipín, Mexika nebo Vietnamu,“ uvedla Svěráková.
UTB spolupracuje také s mnoha výzkumnými pracovišti po celém světě, zejména v rámci Evropské unie, ale rovněž v USA, v Kanadě, Rusku nebo Indii a Vietnamu. „Za pomyslnou výkladní skříň Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně považuji bezesporu naše výzkumná centra, tedy Centrum polymerních systémů a Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií. Ta jsou pro univerzitu nesmírně důležitá zejména kvůli dalšímu rozvoji vědy a tolik potřebnému propojení výzkumu s praxí. Jsou důkazem toho, že i ve Zlíně se dá dělat věda na světové úrovni,“ řekl Sedlařík. „Velké plány máme také z výzkumem obouvání, kterým bychom chtěli navázat na slavnou dobu batismu ve Zlíně,“ uvedl prorektor pro tvůrčí činnosti Petr Sáha.
V průběhu 20 let univerzita zrekonstruovala nebo postavila několik objektů či areálů, a zajistila tak infrastrukturu pro výuku i výzkum. Celkem na to vynaložila 2,8 miliardy korun. „Rád bych připomněl výstavbu areálu Fakulty aplikované informatiky na Jižních svazích v létech 2002 až 2004, realizaci Univerzitního centra s knihovnou v roce 2008, novostavbu Centra polymerních systémů v roce 2015 a konečně výstavbu Vzdělávacího komplexu podle návrhu Evy Jiřičné dokončenou v roce 2017,“ řekl kvestor UTB Alexandr Černý.
