Od jedné ambulance ke dvěma tisícům pacientů
Spánková laboratoř vznikla v Krajské nemocnici T. Bati v roce 2004 a z původní malé ambulance se postupně rozrostla do podoby plnohodnotného centra. Dnes zde najdete ambulance hned dvě, pět lůžek a více než 2 500 pacientů v evidenci. A zájem o vyšetření stále roste. Není tak tajemstvím, že u neakutních případů je běžná i několikaměsíční čekací doba.
Nejde jen o chrápání
Ono čekání se ale vyplatí. Zdejší zdravotníci, mezi kterými jsou tři lékaři se specializací na somnologii, se věnují celému spektru spánkových poruch – od přerušovaného spánku, přes spánkovou apnoe, až po syndrom neklidných končetin a chrápání.
„V poslední době se čím dál více věnujeme akutním pacientům, léčíme je a poté jim nastavujeme přístroje, které si vezmou domů, například domácí neinvazivní ventilaci. Bez této léčby by někteří pacienti vůbec nemohli žít,“ říká Marta Vránová, lékařka spánkové laboratoře.
Díky technice vidí lékaři do hlubin spánku
S vyšetřením zde lékařům pomáhají zejména dva nepostradatelní parťáci, tedy speciální přístroje – polygraf a složitějšího polysomnograf. Lékaři díky nim sledují tepovou frekvenci, okysličení krve, ale také celkový průběh spánku. Přesná diagnostika umožňuje správné nastavení léčby a někdy i včasné odhalení závažných zdravotních rizik.
„Na polygrafu je po osmihodinovém záznamu spánku pacienta krásně vidět, jak dochází při zástavě dechu k poklesu okysličení krve, k vzestupu tepové frekvence. Pokud se to stále opakuje, je tam vysoké kardiovaskulární riziko a musíme to řešit. Provádíme také složitější vyšetření na polysomnografu a tam jsme již schopni rozlišit i další spánkové poruchy, například syndrom neklidných končetin, parasomnie a další onemocnění,“ vysvětluje Vránová.
Spánek pod dohledem sestřiček–techniků
Tým tvoří kromě lékařů také šest sester, z nichž dvě jsou speciálně vyškolené jako spánkoví technici. Jejich úkolem je nejen „obyčejné“ zapojování přístrojů, ale taky školení pacientů, aby mohli potřebné vybavení správně používat u sebe doma.
„Je to určitě jiná práce než na standardním lůžkovém oddělení, víc technická, protože musíme umět ovládat přístroje, které se neustále modernizují a obnovují, takže i my se neustále školíme,“ konstatuje s úsměvem Markéta Juřičková, staniční sestra spánkové laboratoře.
