Vojtova metoda u nedonošených dětí
Vojtova metoda je založena na stimulaci reflexních bodů a přesně definovaných polohách, které aktivují centrální nervový systém dítěte. U nedonošených dětí fyzioterapii indikuje ošetřující lékař, případně neurolog.
„Vojtova metoda většinou následuje po respirační fyzioterapii, nedonošené děti jsou totiž často závislé na ventilační podpoře,“ upřesnila mluvčí KNTB Dana Lipovská.
Jakmile jsou děti dechově stabilizované, neurolog po prvním vyšetření indikuje Vojtovu metodu, kterou následně fyzioterapeutka s dítětem provádí dvakrát denně.
Stimulace reflexních bodů
„Základem je vyzrálé dýchání, abychom si mohly dítě na chvíli vzít z inkubátoru a zacvičit. Musí být samozřejmě stabilizované a mít určitou váhu a věk, s Vojtovou metodou začínáme nejdříve od 32. týdne věku miminka,“ popisuje fyzioterapeutka Rehabilitačního oddělení KNTB Markéta Mikulcová.
Nutno říct, že se nejedná o cvičení v pravém slova smyslu. U malinkých nedonošených dětí fyzioterapeutky lehce aktivují konkrétní body.
„Je to reflexní terapie, aktivací spoušťových bodů ovlivňujeme řízení centrální nervové soustavy. Když jsem začínala, bylo to psychicky náročnější, časem si zvyknete. Takhle malinké děti jsou velmi křehké, musíte postupovat opravdu jemně,“ doplňuje fyzioterapeutka Monika Žaludková z téhož oddělení.
Běh na dlouhou trať
Vojtova metoda je běh na dlouhou trať. Vše celou dobu sleduje neurolog i neonatolog, a ti pak vyhodnocují, jak na cvičení dítě reaguje, jak se celkově dále vyvíjí, prospívá.
„My také časem vidíme ten posun – nejdříve v příjmu stravy, kvalitnějším sání, koordinovanějším pohybu. Později je dítě více aktivní a celkově prospívá. Vojtovu metodu většinou ukončuje neurolog, obvykle po roce terapie v ambulanci. Během terapie prochází centrální nervová soustava u dětí do jednoho roku intenzivním vývojem,“ konstatuje Markéta Mikulcová.
To potvrzuje i neonatoložka a zástupkyně primáře Novorozeneckého oddělení KNTB Barbara Tesařová.
„Pro mě je již na novorozeneckém oddělení velmi důležitá zpětná vazba fyzioterapeutek, to znamená, jak dítě reaguje na rehabilitaci, zda není příliš unavené, jestli se jim pod rukama ukazuje jiná nebo větší patologie, jak je při „cvičení“ šikovná maminka a podobně. A musím říct, že z mého pohledu je v rámci sledování dětí v ambulanci rizikových novorozenců a kojenců okamžitě vidět, kdo a jak cvičí,“ říká Tesařová s tím, že lépe na rehabilitace reagují mladší děti.
Důležitou součástí fyzioterapie u nedonošených dětí jsou rodiče. Fyzioterapeutky se snaží naučit je Vojtovu metodu tak, aby ji mohli cvičit i doma.
Edukace rodičů
„Spolupráce s rodiči je velmi důležitá, postupně je edukujeme a zaučujeme, aby po propuštění z nemocnice zvládli provádět cvičení sami. Samozřejmě pak pokračují i u nás v ambulanci, kam za námi dojíždějí z celého Zlínského kraje. Někdy se za námi rodiče s dětmi po čase zastaví. Většina z nich nemá žádné následky, což je pro nás vždy potěšující zpráva,“ usmívá se Monika Žaludková.
Vojtovu metodu potřebuje v Baťově nemocnici v průměru pět nedonošených dětí za měsíc. Fyzioterapeutky mají aktuálně v rámci ambulance v péči 30 dětí.
Více zpráv z Baťovy nemocnice si můžete přečíst na našem webu.
