Vysoké Tatry ve výborné kondici. Turistů jako máku. Mnohem více Poláků než Čechů

Vysoké Tatry jsou oblíbeným cílem českých i polských turistů. Foto: zlin.cz
VYSOKÉ TATRY – Ze všeho nejvíce teď ve Vysokých Tatrách uslyšíte polštinu. Klidně se dá říci, že to platí ve všech třech stěžejních součástech města Vysoké Tatry. Tedy Starém Smokovci, Tatranské Lomnici i na Štrbském Plese. Což jsou tři katastrální území tvořící jeden celek, tedy zmíněné Vysoké Tatry. Mimochodem jde rozlohou o největší město na Slovensku. Suma sumárum bez dvou celkem čtyři sta kilometrů čtverečních.

Cesta je dnes snadnější

Vyrazit do nejmenších světových velehor je snadnější než donedávna. Ze Zlína se musíte propracovat do Púchova nebo přes Uherský Brod do Trenčína. Pak už se jede po dálnici do Vysokých Tater, do Starého Smokovce je to nějakých 275 kilometrů. Pořád vás ale zdrží čtyřicet „nedálničních“ kilometrů od Martina do Ružomberoku, jinak dálniční pohoda. Desetidenní známka vyjde ke třem stovkám v českých.

Starší generace občanů Československa to v Tatrách zná jako své turistické boty. A senioři také v Tatrách z českého pohledu vládnou. To z Polska míří k sousedům stovky a tisíce mladých lidí. Pravda, mají to zpravidla kousek, ale „pokec“ byl i s vysokoškoláky ze vzdálenější Varšavy či Poznaně.

Přečtěte si také: Nový pumptrack v Uherském Brodě láká jezdce všech generací

Perlou kraje jsou horská plesa

Parádní je cestování elektrickou železnicí, ta vás vyveze za čtyřicet minut ze Smokovce přes Tatranskou Polianku na Popradské pleso, případně ještě dál, na konečnou na Štrbské pleso. Právě průzračná jezera neboli plesa jsou pod mohutnými štíty dvou a půl tisícovek perlou krásného kraje.

Pozoruhodná je cesta ze zastávky električky Popradské pleso k vlastnímu jezeru ve výšce přes patnáct set metrů. Pět kilometrů chůze do kopce zvládnou i děti, dalších pět pak po náročné kamenité cestě na Štrbské pleso.

Pozoruhodná bitva Jiřího Rašky

Pozoruhodností mnoho. Vyrostla tu například stezka v oblacích a při pohledu na skokanské můstky vás udiví jedno číslo. V roce 1970 se tu v Areálu snů konalo mistrovství světa v klasickém lyžování. Bitvu Jiřího Rašky o zlato (skončil stříbrný) sledovalo pod můstky 140 000 (!!!) nadšených fandů, kteří mimo jiné slavili i zlato Ladislava Rygla v závodě sdruženém.

Nezapomenutelné výhledy

Luxusní středisko toho nabízí mnohem více, například nezapomenutelné výhledy na tatranské štíty, anebo cestu zubačkou hluboko do údolí do Štrby.

Vysoké Tatry jsou pořád klenotem Slovenska, jinak jak známo země, která svými rozmanitými pohořími – třeba Západními a Nízkými Tatrami, Velkou a Malou Fatrou i mnoha dalšími – stále láká nejen turisty z nedaleké České republiky.

Zobrazit fotogalerii >>