Zlínská radnice aktualizovala Zásady památkové péče pro typové rodinné domky na území městské památkové zóny Zlín. Ty jsou provázané s novou Územní studií Zálešné a Podvesné, která se stane podkladem při rozhodování o přípustnosti stavebních záměrů v lokalitách Městské památkové zóny Zlín. Obyvatelé baťovských domků se tak budou muset řídit novými zásadami, pokud budou chtít například udělat přístavbu, postavit pergolu nebo si na zahradě postavit šopu na zahradní náčiní.
„Bydlení v baťovských čtvrtích je stále častěji obyvateli bráno jako bydlení v rodinném domě než jako v bytových jednotkách, jak tomu bylo původně. Proto jsme chtěli, aby byly vytvořeny nové podmínky v přehledné podobě reagující na potřeby současné doby. Díky těmto novým zásadám bude možné realizovat nové typy přístavby, které více přiznají původní tvar domů, a hlavně zlepší vnitřní dispozice bydlení. Specifikují například i možnost postavení pergoly či šopy nebo umístění solárních panelů. Cílem je uchovat specifický obraz města Zlína a zároveň umožnit místním obyvatelům postupnou regenerací území návrat řádu prostorového uspořádání, který se z baťovských čtvrtí vytrácí,“ uvedl primátor města Zlína Jiří Korec.
Účelem pořízení územní studie Zálešné a Podvesné, kterou zpracoval architekt Pavel Šiška, byla hlavně revize typů přístaveb v regulační studii roku 1993. Tou se majitelé baťovských domků řídí do teď. Na řadě je tak nové řešení. Studie tak nabízí situační výkresy s vhodným typem přístaveb pro každý jednotlivý domek. Ty obsahují taky propracované a účelné vnitřní dispoziční uspořádání přístaveb včetně možných úprav půldomků. Novinkou je možnost přístaveb čtvrtdomků na Podvesné.
„Zohledněny byly odstupové vzdálenosti od komunikace, vzdálenosti od již realizovaných přístaveb, hranic zaužívaných pozemků, inženýrských sítí a orientace ke světovým stranám. Roli hrálo také umístění vstupu do objektu a konkrétní stavební typ domku,“ upřesnil architekt Pavel Šiška.
Odbor kultury a památkové péče spolupracoval na nových zásadách společně s Národním památkovým ústavem a Kanceláří architekta města Zlína. Aktualizovaná, a hlavně přehledná publikace tak obsahuje taky množství doprovodných fotografií, schémata a typy stavebních detailů.
„Stává se, že projekt stavebních úprav zpracuje architekt či projektant, který do té doby neměl s baťovskou architekturou a s jejími specifickými konstrukcemi žádnou zkušenost. Na projektech a prováděných stavbách je to často velmi vidět. Nově vydané zásady s katalogem detailů tak může stavebník předat svému zpracovateli projektové dokumentace, který tak nemusí vymýšlet již ověřená řešení. Stavebník ve výsledku ušetří za projekční práce a bude mít jistotu, že úpravy budou v souladu s podmínkami památkové péče,“ zdůraznil přínos dokumentu architekt Jindřich Nový, vedoucí Kanceláře architekta města Zlína.
Zásady nově myslí například na možnost oplocení pozemku živým plotem mimo ulici do výšky 1,8 metru. Novinkou je taky legální vybudování doplňkové stavby například na skladování sekaček, kol nebo zahradního vybavení.
„Vnímáme dlouholeté volání obyvatel baťovských čtvrtí po úpravách regulačních podmínek a snažili jsme se jejich potřebám vyjít vstříc. Na územní studii Zálešné a Podvesné jsme proto navázali také aktualizací dokumentu stěžejního pro úpravy domků v baťovských čtvrtích nazvaného Hlavní zásady památkové péče pro typové rodinné domky na území městské památkové zóny Zlín,“ doplnila Eva Ryndová, vedoucí Odboru Kultury a památkové péče Magistrátu města Zlína.
I když by se obyvatelé baťovských domků měli řídit aktualizovanými zásadami, do konce roku 2024 je možné postupovat i podle studie z roku 1993. Zamýšlené změny ale musí individuálně posoudit Odbor kultury a památkové péče.
