V budově se nachází sídlo firmy, ale také muzeum historie kovářství či centrum robotizace, které vychovává mladé inženýry. Rekonstrukce si vyžádala investici v celkové výši 10 milionů korun.
Moderní průmyslová Kovárna VIVA sídlí v areálu bývalé baťovské továrny v celkem osmi budovách (72, 73, 74, 83, 86, 92, 94 a 95). Ta s číslem 74 je umístěna hned vedle vedení kovárny a její historie sahá až do 30. let minulého století. „Stavěla se v letech 1931–1932. Šlo o standardní budovu, jejímž autorem byl Ing. Franc, plány vypracoval F. Novotný. Od počátku byla určena pro strojírenskou výrobu,“ uvedl Martin Marek ze Státního okresního archivu Zlín.
Budova, ve které se dnes potkává historie oboru i budoucnost moderního kovářství, za posledních šest let prošla citlivou rekonstrukcí. Snahou bylo co nejvíce dodržet tradiční baťovský vzhled, což se promítlo i do práce na fasádě, jíž byla renovace ukončena. „Provedli jsme několik testů barev, abychom co nejvěrněji vystihli původní odstín,“ potvrzuje Zbyněk Rozsypal, obchodní ředitel Kovárny VIVA a doplnil, že celková investice do renovace přesáhla částku 10 milionů korun. Zajímavostí je také, že součástí budovy je původní nákladní výtah z roku 1937, který je stále funkční.
Kovárna VIVA vyrostla z baťovského základu. Původní průmyslová kovárna vznikla kolem roku 1932 právě jako součást firmy Baťa. Její novodobá historie se píše od roku 1992, kdy byla založena společnost Kovárna VIVA Zlín, spol. s r. o., která se v roce 2010 transformovala na akciovou společnost. Dnes patří zlínská Kovárna VIVA k významným hráčům na světových trzích v oblasti výroby a obrábění zápustkových výkovků z oceli. Specializuje se na dodávky pro nákladní i osobní vozy, manipulační techniku a další průmyslová odvětví, např. hydrauliku.
