„Neřeším, že jsem se ocitla právě na tak náročném oddělení. Přistupuji k tomu jako k cenné zkušenosti a možnosti být prospěšná pacientům i mým skvělým kolegyním a kolegům,“ svěřila se Adéla Vysloužilová.
Starat se dlouhé hodiny o pacienty, z nichž mnozí bojují o život, je bezesporu psychicky náročné. A také fyzicky namáhavé, protože hybnost vyčerpaných nemocných je značně omezená. Je tedy jasné, že ARIM není pracovištěm vhodným pro každého zdravotníka. „Prostředí i péči o pacienty v závažném stavu snáším dobře. Chci být zdravotní sestrou a tohle k tomu patří. Abych zde obstála, musím se hodně naučit. V tomhle mám já i spolužák, co je tu se mnou, velké štěstí, protože nám zkušené kolegyně a kolegové moc pomáhají. A dokáží ocenit, když něco zvládneme, což je pro nás motivací a vzpruhou,“ prozradila.
Studenti na pracovní povinnosti nejsou v nemocnici zdaleka jen do počtu, jsou jim svěřovány různé úkoly. Konkrétně Adéla Vysloužilová zvládá ředění léků, kontroluje jejich dávkování, pomáhá s hygienou pacientů a jejich polohováním, zajišťuje také převlekání postelí. A to na denních i nočních směnách. Těch druhých je více, ale to studentce nevadí. Říká o sobě, že je „noční sova“ a s udržením bdělosti v noci nemá žádný problém.
Jak dlouho bude do nemocnice docházet v tuto chvílí neví. Pracovní povinnost by pro studenty měla skončit 16. dubna, nicméně je možné i její prodloužení. „Budu pomáhat, dokud to bude potřeba. A zároveň se chystat na maturitu, kterou budu letos skládat,“ má Adéla Vysloužilová jasno o svých nejbližších plánech.
