Pane profesore, celý život se pohybujete mezi vědou, výzkumem a inovacemi. Jak se dnes díváte na debatu o životním prostředí?
Mám pocit, že se často vede jako spor dvou nesmiřitelných táborů. Jedni mluví pouze o ochraně přírody, druzí pouze o ekonomice. Ve skutečnosti jde také o naši bezpečnost, zdraví a ekonomickou budoucnost. A také o to, jaký region předáme našim dětem. Pokud chceme, aby zde mladí lidé zakládali rodiny a spojovali se Zlínským krajem svou budoucnost, musí být tento region nejen ekonomicky silný, ale také příjemný a bezpečný pro život.
Jako člověk z výzkumu jsem zvyklý hledat řešení založená na datech. Ochrana životního prostředí podle mě není otázkou ideologie. Je to otázka odpovědnosti, zdravého rozumu a schopnosti přijímat dlouhodobá rozhodnutí.
Zlínský kraj je známý krásnou krajinou. Jaké environmentální výzvy považujete za nejdůležitější?
Určitě hospodaření s vodou, ochranu půdy, odolnost vůči extrémním projevům počasí a také schopnost nakládat efektivně se surovinami a odpady.
Mnoho lidí si pod životním prostředím představí především ochranu přírody. Ve skutečnosti jde také o naši bezpečnost, zdraví a ekonomickou budoucnost. Pokud dokážeme lépe hospodařit se zdroji, chránit vodu a využívat moderní technologie, mají z toho prospěch obce, firmy i obyvatelé regionu.
V posledních letech se opět ukázalo, že velkým tématem jsou povodně a přívalové srážky. Má region dostatečné nástroje, jak těmto situacím čelit?
Je zřejmé, že samotné odstraňování následků nestačí. Potřebujeme mnohem více investovat do prevence.
Jsem rád, že právě ve Zlíně vznikají projekty zaměřené na predikci přívalových povodní a využití moderních technologií pro včasné varování obyvatel. Univerzita dlouhodobě spolupracuje s odborníky z praxe na vývoji nástrojů, které mohou pomoci lépe předvídat rizikové situace a poskytovat obcím cenné informace pro rozhodování.
To je přesně cesta, kterou bychom měli podporovat. Nečekat, až přijde problém, ale využívat znalosti a technologie k jeho předcházení.
Mluvíte o využití znalostí. Jakou roli může v těchto tématech sehrát Univerzita Tomáše Bati?
Málokdo si uvědomuje, že univerzita dnes nepomáhá jen vzděláváním studentů. Významnou roli hraje také výzkum a jeho využití v praxi. Na Univerzitě Tomáše Bati vznikají nové materiály a technologie pro průmysl, řešení podporující udržitelný rozvoj, nástroje pro digitalizaci a současně také systémy zaměřené na predikci přívalových povodní, modelování rizik nebo zvládání krizových situací. Univerzitní výzkum tak přispívá ke konkurenceschopnosti regionu i k bezpečnosti a kvalitě života jeho obyvatel.
To se ukázalo i během pandemie covidu nebo po ničivém tornádu na jižní Moravě, kdy se řada studentů a zaměstnanců univerzity aktivně zapojila do dobrovolnické pomoci. Byla to konkrétní ukázka toho, že univerzita není uzavřenou institucí, ale přirozenou součástí společnosti.
Stejně důležitá je každodenní práce odborníků napříč fakultami a výzkumnými centry. Ať už jde o krizové řízení, ochranu obyvatelstva, moderní výrobní technologie, materiálový výzkum, ekonomické analýzy nebo společenské a humanitní obory, univerzita disponuje know-how, které může pomáhat při řešení řady výzev, před nimiž dnes region i celá země stojí. Byla by škoda tento potenciál nevyužívat mnohem více.
Přečtěte si také: Talenty vychovávat umíme. Teď je musíme udržet, říká bývalý rektor
Dlouhodobě se věnujete také otázkám efektivního využívání surovin a materiálů. Je to téma i pro běžné obyvatele regionu?
Rozhodně. Často se o tom mluví pouze jako o odpadech nebo recyklaci, ale ve skutečnosti jde o mnohem širší téma.
Každá surovina, kterou dokážeme využít opakovaně, znamená menší závislost na dovozu, nižší náklady a větší odolnost ekonomiky, což souvisí i s geopolitickými otázkami. Jinými slovy – čím méně budeme závislí na surovinách a technologiích dovážených ze zahraničí, respektive ze zemí mimo Evropskou unii, tím lépe pro nás všechny. Současně vznikají nové technologie, nové podnikatelské příležitosti a kvalifikovaná pracovní místa, což je také důležité pro náš region.
Kritici tvrdí, že Evropa kvůli environmentálním regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Souhlasíte?
Nemyslím si, že problém spočívá v samotné ochraně životního prostředí. Problém nastává tehdy, když se z dobré myšlenky stane hlavně administrativa. Pokud regulace firmám přinášejí náklady a složitá pravidla bez skutečného přínosu, je namístě je měnit.
Současně by bylo chybou myslet si, že konkurenceschopnost zajistíme rezignací na inovace, nové technologie nebo efektivní využívání zdrojů. Právě na těch dnes stojí budoucnost vyspělých ekonomik.
Pro Zlínský kraj je důležité, abychom nebyli pasivními příjemci změn, ale podíleli se na jejich tvorbě. Právě tak vznikají zajímavé příležitosti, kvalifikovaná pracovní místa a důvody, proč mladí lidé zůstávají nebo se po studiích vracejí domů.
Skutečná konkurenceschopnost není soupeření mezi ekonomikou a životním prostředím. Je to schopnost využít znalosti, inovace a zdravý rozum ve prospěch lidí i regionu.
Kde je podle vás hranice mezi rozumnou regulací a zbytečnou byrokracií?
Dobrá regulace má řešit konkrétní problém a zároveň být srozumitelná a proveditelná. Pokud pravidla chrání zdraví lidí, vodní zdroje nebo bezpečnost a jejich přínos je jasně prokazatelný, mají své opodstatnění.
Problém nastává ve chvíli, kdy přibývají povinnosti, ale nepřibývají výsledky. Pak se z regulace stává administrativní zátěž, která komplikuje život obcím, občanům i firmám.
Úkolem politiků není vytvářet stále nové předpisy. Jejich úkolem je průběžně posuzovat, zda stávající pravidla skutečně fungují a zda přinášejí očekávaný efekt. Právě tento pragmatický přístup považuji za správný.
Jak toto téma souvisí s vaší kandidaturou do Senátu?
Senátor může ale ovlivňovat legislativu, podporovat rozumná řešení a přispívat k tomu, aby se odborné poznatky dostávaly do praxe. Do Senátu nechci přinášet ideologii. Chci přinášet zkušenost člověka, který celý život pracoval s fakty, projekty a konkrétními výsledky. Jsem přesvědčen, že právě takový přístup dnes potřebují nejen environmentální témata, ale veřejná politika obecně.
Co byste vzkázal lidem ve Zlínském kraji?
Máme kvalitní školy, schopné firmy, krásnou krajinu i mnoho chytrých a pracovitých lidí. Neměli bychom se spokojit s tím, že budeme pouze reagovat na problémy. Měli bychom mít ambici být regionem, který přichází s řešeními.
Ať už jde o vodu, ochranu krajiny, nové technologie nebo budoucnost mladých lidí, platí podle mě jednoduché pravidlo: méně sloganů, více práce, více odbornosti a více konkrétních výsledků. To je cesta, kterou bych chtěl prosazovat i jako senátor.
Zlínský kraj má vše, co potřebuje k úspěchu. Schopné lidi, kvalitní školy, inovativní firmy i krásnou krajinu. Nechybí nám potenciál. Potřebujeme ho jen lépe využít. A právě proto říkám, že Zlínsko má na víc.
POLITICKÉ REKLAMNÍ SDĚLENÍ / Zadavatel: ANO 2011 / Souvisí se senátními volbami 2026 / Oznámení o transparentnosti: zlin.cz/volby/2026-008/
