Proč mít „Harvard“ i ve Zlínském kraji?

V našem posledním rozhovoru jsme se věnovali tématu nových směrů rozvoje Zlínského kraje a potenciálu umělé inteligence. Dnes navážeme důležitým tématem vývoje vzdělání v souvislosti s rozvojem Zlínského kraje a města Zlína. Jinými slovy, chceme Harvard ve Zlínském kraji? Odpovídat bude náměstek hejtmana Zlínského kraje pro ekonomiku, finance a rozvoj podnikání, pan Ing. David Vychytil.

Z odpovědí v předchozích článcích je zcela jasné, že podpora vzdělání, zejména vysokoškolského,, je pro Vás stěžejní, proč?

Odpověď na tuto otázku je jasná. Na celém světě a ve všech regionech, kde čelili podobným výzvám jako Zlínský kraj, zahájili úspěšnou transformaci investicemi do vzdělání, především toho vysokoškolského.

Existuje jednoduchá rovnice: kvalita a kvantita VŠ studentů přitahuje investice a investory, což vytváří nová místa s vyšší přidanou hodnotou. To přitahuje do regionu další lidi a pomáhá k jeho rozvoji.

Investice do vzdělání jsou důležité v každém věku. Jako zástupce kraje však dokážu nejvíce ovlivnit SŠ a v rámci své gesce podporu podnikání a také rozvoj vysokoškolského studia.

Zlínský kraj ale státní VŠ ovlivnit nemůže, je to tak?

Máte pravdu v tom, že systém financování VŠ spadá pod ministerstvo školství a je historicky špatně nastavený. Zvýhodňuje velké pražské a brněnské univerzity a na ty menší, regionální, se nedostává. To pak s sebou přináší samotný úpadek celých regionů, včetně Zlínského kraje. Např. naše UTB má „zastropovaný“ a ministerstvem nařízený počet studentů na čísle okolo 9.700. Dle počtu obyvatel bychom se však měli pohybovat na čísle okolo 20 tisíc. Následky tohoto státního omezování vedou k tomu, že v našem kraji máme vyšší počet méně kvalifikovaných pracovních pozic, což sebou přináší nižší průměrné mzdy a problémy, které jsem v předešlých článcích zmiňoval.

S UTB jsme proto nyní nastavili historicky nejlepší spolupráci. Uvědomujeme si její klíčový význam pro celý region a snažíme se univerzitě maximálně pomoci. I díky provozním úsporám v rozpočtu Zlínského kraje plánujeme dát na rozvoj UTB vyšší řády set miliónů Kč, možná více.

Jak byste tedy chtěl rozvoj UTB ovlivnit?

Současné vedení kraje a univerzity považuji za jeden tým, takže to ovlivnění je v pozitivním směru veliké. Společně řešíme a připravujeme projekty v oblasti podpory bydlení studentů, sportovního a kulturního vyžití, nové studijní obory, výstavbu nových budov atd.

Zmínil jste některé limity ve financování ze strany státu, bude pomoc Zlínského kraje směrem k UTB stačit?

Odpověď zní jasně a možná „krutě“: nebude. Můžeme regionu výrazně pomoci, ale bez větší podpory státu, který náš kraj dlouhodobě v mnoha ohledech znevýhodňuje, bude situace stále velmi složitá.

Proto jsme se rozhodli nespoléhat pouze na stát. Jsme pravděpodobně aktuálně jediné vedení kraje v rámci ČR, které zvolilo diplomatickou cestu a požádalo o spolupráci několik nejlepších světových univerzit.

Ano, náš cíl je ve spolupráci s UTB rozšířit nabídku vysokoškolského vzdělání a přilákat do Zlína univerzitu světového významu.

Jednalo by se z velké části o studenty mimo ČR, kteří by si studium sami platili. Tím bychom získali do Zlína nové mladé a motivované lidí, hovořící plynule anglicky. S těmito studenty by současně přišli noví investoři, kteří by nám pomohli s rozvojem města a kraje.

Jaký dopad na občany budou mít tyto vaše aktivity?

Výborná otázka na závěr, děkuji za ni. Opět na americkém Austinu uvedu konkrétní příklad: Austin měl před 15 lety 400 tisíc obyvatel a patřil k „ospalým“ městům. Nyní se blíží k 1,5 milionu, je 10. největší město v USA a užitek mají téměř všichni občané!

Takže odpověď na otázku zní jasně. Téměř všichni občané na rozvoji města a kraje, který popisuji a o který se snažíme, vydělají. Například mladí lidé naleznou lepší profesní uplatnění a nebudou se muset stěhovat za prací. V rámci služeb bude větší poptávka a přibyde tak více restaurací, kadeřnictví, školek…, taxikáři budou mít více klientů a rodiče a prarodiče jistě ocení, že jim děti a vnuci nebudou v takové míře odcházet z rodného kraje a častěji se s nimi uvidí.

Zadavatel: ANO 2011/Zpracovatel: Artview s.r.o.