Moderování konference se chopil sám Stanislav Martinec, zakladatel a ředitel firmy KOMA MODULAR, který je také nadšeným popularizátorem modularity. Tu vnímá jako klíčový prvek pro cirkulární ekonomiku, udržitelnost a lokálnost, a zkoumá její významný dopad v těchto oblastech. „Naše vize modulárních měst, farem, domů rostoucích z modulů či továren postavených na principech modularity spojuje sociální, ekonomické a environmentální aspekty podnikání, což je v současnosti klíčové téma napříč všemi oblastmi lidské činnosti,“ vysvětlil Martinec v úvodu svou motivaci k pořádání konference.
Modulární myšlení však není výdobytkem 21. století. O tom, že jeho principy lidé využívali již ve starověku, účastníky přesvědčil egyptolog a archeolog profesor Miroslav Bárta. V rámci své přednášky Modularita a civilizace je pozval na atraktivní virtuální exkurzi k egyptským pyramidám.
Další z hostů, průmyslový inženýr profesor Ján Košturiak, prezident INOVATO, pak přenesl posluchače ze vzdálené minulosti do blízké budoucnosti a představil koncept Modular Micro Factory – modulární továrnu menších rozměrů, kterou lze snadno sestavit a relokalizovat podle aktuálních potřeb výroby, například sezónního zpracování surovin, nebo v souladu s místními kulturními zvyklostmi.
Třetí přednášky s názvem Vývoj modulárních reaktorů se zhostil Lukáš Novotný, manažer útvaru Strategie rozvoje SMR, tedy malých modulárních reaktorů, z divize Nová energetika společnosti ČEZ. Prozradil v ní, jak mohou právě malé modulární jaderné reaktory pomoci odvrátit černý scénář energetické krize, jíž bychom mohli čelit v řádu několika let.
Spolumajitelka architektonického a projekčního ateliéru Semela Ateliersarchitekta Monika Zvonková poté vystoupila s tématem Vize Zlín. Během ní nabídla úvahu, jak by mohl dnes vypadat moderní Zlín. Svou prezentaci doplnila Monika Zvonková také odvážnou vizualizací. Dočká se Zlín její realizace a získá tak třeba nejvyšší budovu v Česku?
Modularita je přítomna na každé úrovni života – od buněčné až po molekulární, kde ovlivňuje evoluci a syntetickou biologii. O využití modularity v medicíně a biologii hovořila neurobioložka Divya Chander ze Singularity University v Silicon Valley ve své strhující prezentaci Modularita aplikovaná ve vědách s využitím budoucích technologií (AI, robotizace apod.). V ní mimo jiné ukázala, jak se využití modularity lidského těla v medicíně přímo podílí na rychlejší a personalizovanější léčbě závažných chorob, přičemž vývoj léčebných postupů může být díky přizpůsobení terapie individuální genetice pacienta nebo konkrétnímu onemocnění rychlejší, levnější a účinnější.
Pokročilá modulární architektura byla tématem další přednášky, v níž se o speciálních vesmírných projektech s nadšením rozhovořil architekt Tomáš Rousek, ředitel společnosti XTEND v Londýně a Praze a současně také Director of Architecture ve společnosti ThinkOrbital v Coloradu. Během své kariéry pomáhal kupříkladu s misemi na Měsíc nebo na Mars, stál ale třeba také za tím, že se astronauti z Lega vznesli nad Trenčínem až do stratosféry…
Na myšlenkově a tematicky bohatý celodenní program navázala živá panelová diskuze s řečníky, kterou moderoval Lukáš Trčka, jednatel TIC Zlín: „Přiznám se, že když jsem před dvěma lety přijal nabídku moderovat panelovou diskuzi, vůbec jsem netušil, do čeho jdu,” prozradil bezprostředně po skončení akce. „Nenapadlo mne, jak široký záběr dokáže téma modularity pokrýt. A do jaké hloubky a detailu jej v kontextu svých oborů dnešní hosté představí. Bylo to nesmírně obohacující a děkuji pořadatelům, že jsem mohl být součástí tak výjimečné akce,” dodal Lukáš Trčka.
Právě vesmír je svou komplexností srovnatelný s lidským mozkem, jak prokázal ve své dechberoucí prezentaci Modularita mozku další z významných řečníků konference, neurochirurg profesor Vladimír Beneš.
Další ročník konference Modularita v praxi je plánován na 1. října 2026. Více informací a možnost rezervovat si vstupenky najdete na https://modular-hub.cz/.
