Je pořád velice fyzicky zdatný, třebaže už překonal životní šedesátku. Stavební inženýr Radomír Novák ze Zlína si potrpí věren své profesi na přesnost, preciznost i předvídavost. Pravda, tentokrát to bylo vlastně k ničemu.
„U nás na Lazech ve Zlíně to bylo opravdu hodně náročné, kluzké, vyšel jsem jen pár metrů a měl jsem co dělat, abych se neporoučel na zem. Mám z mládí, kdy jsem hrál 2. fotbalovou ligu, zafixované „padací reflexy“ a věřte nebo ne, po více než třiceti letech mi to na kluzkém terénu přišlo hodně k duhu,“ smál se Radomír občas podkluzující, téměř padající a pokaždé se zvedající.
„Nepamatuji si, že bychom vinou klimatických podmínek museli na celý den zrušit vývoz odpadu, tentokrát jsme ale opravdu jinou možnost neměli. Nepomohly nám ani nejrůznější druhy posypů, během dvaceti minut bylo veškeré ošetření při dešti vždy k ničemu. Vydat se s desetitunovými vozy s nákladem odpadků do často kopcovitého zledovatělého terénu by byl skutečně hazard, jak pro naše lidi tak pro obyvatele Zlína,“ komentoval naprosto ojedinělou situaci, kdy pršelo i při minus šesti stupních a bylo třeba svozy o jeden den odložit, ředitel Technických služeb Zlín Jakub Černoch.
Námraza dělala problémy v městské hromadné dopravě ve Zlíně, řidiči osobních vozů měli plné ruce práce za volanty i s rozmrazováním skel a kapot.
Silničáři se zapotili jako nikdy, problémy byly v horských úsecích od Beskyd přes Hostýnské vrchy po Chřiby a Bílé Karpaty.
I na trochu příjemnější stránku vrtochů únorového počasí došlo. Svědčí o tom například pohled na „ledový palác,“ ve který se v 16. etáži zlínského mrakodrapu proměnila zasedací místnost zlínského krajského zastupitelstva. Déšť a led si zahrály svoji hru i na oknech stejné budovy, stejně tak na přemnoha místech celé východní Moravy.
