Pane Jiří, jak vidno, jste i po pětašedesátce nesmírně čilý, na čem tedy pracujete právě teď?
Je toho více, ale začal bych u občanek, tedy označování nové čapí populace kroužky. Hnízda jsou teď příjemně plná, je třeba výsuvná plošina a jdeme se na ty malé krasavce mrknout, nastaví nožku a identifikace je za pár okamžiků hotová.
Tak, kde už jste vydával „občanky“?
Začínali jsme před pár dny ve Vlachovicích, Kaňovicích a ve Štítné nad Vláří. Na hnízdech vždycky pěkná nadílka, čtyři nebo pět malých čápíků.
Pokračování jistě i v těchto hodinách, kam míří vaše kroky?
Takže další zastávky byly, jsou a nebo rychle budou v Hradčovicích a v Šumicích. Ani letos nesmím zapomenout na mé „spoluobčany“ u nás na sloupě v Biskupicích. Pak nás čeká třeba Nivnice, to jsou všechno destinace v našem Zlínském kraji.
Čímž ovšem výčet ptačích radostí nekončí, kam se vydáte dál?
Těší mne zájem i odjinud. Teď se dvakrát vydáme na jih do oblasti Novomlýnských nádrží a další štace nás pak při setkání s malými opeřenci čeká nedaleko Moravského Berouna.
Tak to už je pořádný cestovatelský záběr. Nejen tím ale žije Jiří Sviečka, je to tak?
Je, naštěstí, nuda není pro mne. Tak jsem rád, že si mne jako průvodce ptačí říší vybrali tvůrci televizního pořadu o Bílých Karpatech. To je zase jiná pro mne nezvyklá práce, ale snad ji také zvládnu.
Takže po čápsky: klapy klap, ať vám to ve zdraví klape.
Díky, klapy klap.
