Historické skvosty, na silnice! Díl druhý – 8. květen

Autobus Škoda 706 RTO s vlekem. Foto: Vojtěch Cekota
ZLÍN/OTROKOVICE - Na 1. máje zájem značný, na 8. máje jaký? To je otázka, jisté je, že se na silnice ve Zlíně a v Otrokovicích znovu vydají na Den vítězství dva historické trolejbusy, jeden autobus a coby třešnička na sladkém dopraváckém dortíku také dvě vlečky, přesněji řečeno dva vleky. Cestující se těší na zážitky poněkud nostalgické spojené s volným časem. A těší se i ředitel Dopravní společnosti Zlín - Otrokovice Josef Kocháň.

Pročpak se těšíte vy, pane řediteli?

Já to mám maličko jinak než naši cestující. Ale vždycky je ve sváteční čas na místě kousek nostalgie a obdivu k práci našich tátů a dědů. Ale pozor, taky současných spolupracovníků.

No jistě, proto, že…

Proto a proto, že jsou všechny ty historické soupravy dílem našich chlapů z dílen. Určitě i pro ně je to pocit zadostiučinění a skvělé práce. Jde zpravidla o mistrovskou práci na vozidlech, která by už dnes byla sešrotována.

Když se mrkneme na silnice, co je vlastně v té flotile původně nejstarší?

Věřím, že se nepletu, ale původní vlečka, kterou teď můžeme vidět za autobusem Škoda RTO 706, je roku výroby 1947. No a zrovna o jízdu v ní je největší zájem. Ve středu bude jezdit za autobusem k zoologické zahradě.

Vlečky jsou už opravdu jen cennou relikvií, ale leckdo z nás si je ještě pamatuje v plném provozu, co vy?

A víte, že mi vždycky přijde na mysl krásná věc. Velký obuvnický podnik Svit měl před nějakými padesáti lety rekreační zázemí v dobách celozávodní dovolené ve Velkých Karlovicích. Jako kluci jsme se doslova cpali do vleček, abychom tu krásnou cestu za zážitky mohli strávit právě v ní. Tehdy jich jezdila spousta.

Copak se ve vašich dílnách ve Zlíně děje „historického“ nyní?

Máme tam zase pěkný kousek, tedy spíše kus. Chlapi dávají novou tvář jiné, přeci jen poněkud mladší legendě, kloubovému trolejbusu Sanos. Jezdil u nás coby velkokapacitní novinka tuším od roku 1983. Po dokončení renovace zamíří ve zlínských barvách do Technického muzea v Brně. Zajímavé je možná i to, že byl tehdy dílem spolupráce našich a jugoslávských (makedonských) techniků a dělníků.