Hledat v Saudkovi starého muže je pošetilé a bláhové. Napsáno o jeho tvorbě a nevšedním životě už bylo dost. Tak se řeč odvíjela přeci jen poněkud jinudy…
Pane Jene, tvrdíte, že jste dlouhá léta lhal. Může se v životě lhát? A proč tak vlastně téměř všichni činíme?
Tak zaprvé, já to opravdu spoustu let dělal, ale už ne. Asi jsem dospěl. Přinejmenším k poznání, že se na to vždy dojde, tak to bylo pokaždé. Už si ani nevymýšlím. Nejen ve své tvorbě teď pravdivě popisuji život. Malé lži se prostě někdy objevují. Nemůžete říct ženě, že není hezká, to nejde. To je takzvaná lež milosrdná. Ze všeho nejradši říkám pravdu, ale copak mohu říci, že jsem hezký nebo mladý? Za lež nepovažuji zamlčení a lidem jsem se rozhodl říkat jen příjemné věci.
Jistě, ženě nemůžete říci, že není hezká, ale zato můžete říci, že hezká je.
To se říká rádo, často a je to pravda. Každý máme své vidění. Já třeba takové, že nejhezčí ženy na světě žijí na Moravě. Na jižní obzvlášť, podotýkám. Jsou absolutně nádherné. Jen o kousíček méně jsou krásné Slovenky. Věřte mi, že vím, o čem mluvím, viděl jsem ženy celého světa.
Kdy člověk tu krásu žen vnímá nejvíce, nejintenzivněji?
Vnímáme ji celý život, ale stoprocentně nejvíce někdy kolem puberty. Dám vám takový příměr. Tehdy jsem udělal na hrazdě sto přítahů, dnes tři.
Ještě k těm Slovenkám a Slovákům, máte je tady ve Zlíně „za humny“, vnímáte, že to brzy bude třicet let, co žije každý národ samostatně?
Je to tak, já se narodil v tehdejším Československu, čtyři roky před válkou. A třebaže vnímám ten rozchod, tak pořád tvrdím, že moje vlast je Československo. Asi proto taky fandím na svém pomyslném žebříčku Slovenkám. Ale abych nikomu nekřivdil, prostě se mi bělošky líbí nejvíc. Ať děláte, co děláte, sil ubývá, byla by čím dál větší škoda nevidět svět s jejich ozdobou, tedy ženami, jako nádheru.
K dobrým stránkám života patří i humor. Nepozbýváme jej poněkud?
Poněkud ano, ale jistě ne úplně. V časech, kterým se říkalo socialistické, ho podle mne bylo víc. Jakoby bylo víc času na vtipy, často fakt výborné. Dnes je to hon za konzumem. Ale to neodsuzuji, tak to je.
Humor a smysl pro něj a ženy. To jde dohromady?
Někdy se říká, že ne. A já tvrdím, že ano. A pozor, velmi blízko k sobě mají humor anglický neboli anglosaský a náš neboli slovanský. Chodil jsem s Angličankami, něco o tom vím. Ženy vnímají humor trochu jinak a vidí věci jinak. Ale vůbec ne hůř.
Ženy jsou náplní Vašeho života i uměleckých děl. Kdyby to šlo, Vy byste byl největším favoritem na vládní post ministra ženství…
Kéž by bylo zřízeno takové ministerstvo.
