Jak vy osobně vnímáte tuhle pohádku všech televizních pohádek v čase vánočním?
To je pohádka přímo kultovní. Jako odrůstající kluci jsme už v době jejího vzniku všichni milovali nejen ten příběh, ale také Popelku, tedy Libuši Šafránkovou. Všichni jsme taky záviděli princovi, je to pohádka, řekl bych, nesmrtelná.
Teď ji inscenujete s živou hudbou vašeho orchestru, to je unikátní počin, jak se líbí?
Myslím, že jsme se i v téhle těžké době trefili, lidé odcházeli z plného hlediště často dojati, spokojeni. Pohádku s živou hudbou jsme ještě neměli, zjevně je to velmi dobrý počin.
Žijeme a žijete ve zvláštní době, letos naštěstí lidé na svou filharmonií mohou. Co vás čeká do konce roku?
Budeme mít ještě tři koncerty, věřím, že vyjde ten, který je určen dětem. Cítím osobně určitý deficit vzhledem ke zvláštním podmínkám. Bylo málo výchovných koncertů právě pro děti. Tak mne těší, že právě jim nabídneme koncert. Bude to 13. prosince.
V každém z nás je navždy kousek dítěte. Jak jste prožíval Vánoce dřív a jak dnes?
Vždycky jsem v nich cítil něco jako nostalgii, slavnostní chvíle. To platilo v dětství a platí dodnes. Musí to mít svoji posloupnost. Slavnostní chvíle jsem si užíval jako kluk a užívám dodnes. Tedy kapr, bramborový salát, až pak dárky pod stromečkem, ale to jistě není nic objevného.
Abychom nezapomněli na polévku, jaká bývá u Němých?
Samozřejmě, nesmím zapomenout, polévka rybí a jako bonus vylepšena pravými hřiby.
Už je čas popřát k Vánocům i do nového roku?
Jistě, dobré věci si můžeme popřát, zvláště v tomto čase. Takže našim posluchačům a všem dobrým lidem zdraví, taky štěstí a spokojenost!
