Takže vážený pane Krajčo, mají lidé ještě šanci?
Jistě, mají, vždycky jsem končil na Tři krále, tentokrát jsem si řekl, že vydržíme do neděle 9. ledna. To bude naše zahrada opravdu svítit naposledy, tedy naposledy v tomto vánočním a novoročním období.
Připomenete, prosím, co je vlastně k vidění?
Samozřejmě původní betlém s Ježíškem i kompletní sestavou svaté rodiny a zvířat, ale pak hlavně celá vánoční ZOO, což bylo tentokrát už 56 zvířat z pevného drátu, nejnovější přírůstky byly z ledových krajin. Třeba lední medvěd, sob, polární liška, tuleň a další.
Připomenu, že vše je vaše vlastnoruční drátěná výroba. A k tomu se musí svítit…
Teď mám 37 000 svíček. Zvýšil jsem pro tuhle sezónu barevnou škálu.
Je to znát, ten vjem je dokonalý, ale neříkejte, že už necítíte únavu…
Nezastírám, vezměte si, že vždy od nějaké šestnácté hodiny stojím venku, ať sněží nebo je mráz a věnuji se třeba do půl osmé lidem, ten čas teď mírně zredukuji, budu rád, když návštěvníci dorazí dřív, ale provedu každého.
Jaký ten zájem vlastně byl?
Veliký, a to mne nabíjí novou energií, moc mne těší především radost dětí, to ničím nenahradíte. Velký byl i zájem médií. Točil tu dokonce mezinárodní filmařský štáb, který vytvářel snímek připravovaný na letošní paralympiádu, pozval je účastník her Zdeněk Hábl z nedaleké Hvozdné, myslím, že se jim svítící ZOO líbila.
Přemýšlíte o dalším rozšíření té jedinečné expozice? Už pomalu nenacházím místo…
Na zemi jej už opravdu moc není. Což mne nabádá k tomu, že bych mohl námětově do Amazonie, tam se život často odehrává v korunách stromů… Jak vidíte, na zahradě je mám.
