Čeladná se pyšní krásným golfovým areálem
Čeladná má parádní náměstí, to se ani návsí nedá nazvat. Tradičním místem ubytování (zdaleka ne jediným) je hotel Yura, dříve Prosper.
Vycházka odsud, řekněme že dvoukilometrová, láká zvědavce ke golfovému areálu. Než k němu dorazíte, zaujmou z širokých kmenů vyrůstající dřevěné sochy. Samotný golfový areál slaví dvacet pět let. Je oblíbený mimo jiné i profesionálními hráči, ti tu najdou hned dvě mistrovská osmnáctijamková hřiště se zázemím kluboven a ubytováním a také báječnými výhledy na okolní kopce.
Celá vesnice působí opravdu velmi úhledným dojmem, což se týká mimo jiné třeba školy, hřišť i sportovní haly. Ve druhé části Čeladné je pak rehabilitační centrum, stejně tak hojně využívané.
Na rozdíl od sousedních Malenovic nebo Ostravice by se mohlo zdát, že kopce v těsné blízkosti Čeladné jsou přeci jen mírnější než třeba Lysá Hora, Smrk či Kněhyně. Což je pravda, ale nic to neubírá na snahách pořádně protáhnout tělo.
Přes Ski areál Opálená
A tak se turisté mohou vydat kolem krásně moderní budovy na místním nádraží (do Čeladné se pohodlně dostanete i vlakem) po asfaltce do Ski areálu Opálená. Zespodu vypadá široká sjezdovka vcelku mírně, na vlastní nohy a dech už přeci jen poněkud jinak.
Po vyšplhání se nahoru jsou k mání úžasné výhledy přes Čeladnou na Lysou horu, Malchor a další mnohé součásti Beskyd. Naším cílem je hora zvaná Skalka. Té sice do tisícovky pár desítek metrů chybí, ale náročný výstup je to každým coulem, lépe řečeno metrem, třebaže se nejdříve jde po pohodové asfaltce s jen mírným stoupáním.
Na jejím křížení s ostře stoupající lesní kamenitou cestou potkáváme šestici rozveselených dam.
„My tady slavíme padesátiny naší kamarádky. Abychom moc nepily, tak nás zahnala do lesa, támhle je vepředu,“ smějí se dobře naladěné turistky, které prý ještě dnes zdolají Lysou horu.
Konečně na vrcholu
Cesta nahoru až na hřeben je v naprostém suchu chvílemi prašná, trochu nekonečná, až na samém vrcholu 964 metrů nad mořem končící. Jak se dozvídáme, Skalka je součástí Ondřejníku, což je předhůří Moravskoslezských Beskyd. Výhledy z hřebene za tu námahu opravdu stojí.
Pak nelehký sešup „po patrech“ dolů. Nesmíme minout rozcestník a po žluté se náročným klesáním úzkou zarostlou lesní cestou dostaneme nad sjezdovku. Posezení na lavičce je balzámem na duši se znovu úžasnými výhledy, cesta dolů po trávě už jen završením krásného půldenního výletu se startem i cílem v ladné Čeladné.
Mimochodem do titulku jsme si půjčili tohle hezké spojení z názvu hudebního festivalu, který se tu uskuteční na přelomu dvou prázdninových měsíců.
Více zajímavých tipů na výlet si můžete přečíst na webu zlin.cz.
