Krajský soud v Brně na začátku letošního roku rozhodl, že statutární město Zlín má při nejbližších volbách vyhlásit referendum týkající se vodárenské problematiky. V rámci voleb do krajského zastupitelstva a do Senátu parlamentu ČR se tak uskutečnilo i místní referendum v otázce vodárenství.
Referendum se uskutečnilo jen o jedné z původně tří navržených otázek. U dvou otázek Krajský soud v Brně konstatoval rozpor se zákonem v takové míře, že o nich referendum konat vůbec nelze.
Otázka, ke které se občané v referendu vyjadřovali, měla dle soudu jen konzultativní charakter a zněla: „Souhlasíte s tím, aby statutární město Zlín při výkonu své samostatné působnosti nepokračovalo ve stávajícím provozním modelu provozování vodohospodářské infrastruktury, kdy je tato infrastruktura pronajímána společnosti Moravská vodárenská a.s.?“ Voliči při hlasování vybírali ze dvou možných odpovědí „ANO“ nebo „NE.“
Výsledek hlasování je, že referendum je platné pro odpověď „ANO.“ Z celkového počtu 60 566 oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob se hlasování v místním referendu zúčastnilo 23 207 osob, což je 38,32 % osob. V místním referendu hlasovalo k otázce pro odpověď „ANO“ 18 874 oprávněných osob, což je 81,33 % oprávněných osob, které se referenda zúčastnily. Současně se jednalo o 31,16 % osob zapsaných v seznamech oprávněných osob, čímž byly splněny obě podmínky pro platnost referenda.
„V první řadě děkuji všem, kteří se referenda a voleb zúčastnili. Výsledek referenda pro mě není překvapením. Jen potvrzuje, že naše dlouhodobé kroky jsou správné a nyní máme ještě silnější mandát v nich pokračovat,“ uvedl primátor Zlína Jiří Korec.
Bez ohledu na referendum je město Zlín v řešení vodárenské problematiky aktivní a dlouhodobě jedná o zkrácení provozní smlouvy a změnách v uspořádání vodárenství v regionu tak, aby byla voda zpět pod kontrolou měst a obcí. Zároveň činí veškeré objektivně možné kroky, které vedou ke zlepšování podmínek provozování vodárenské infrastruktury.
Vodárenství na Zlínsku funguje na základě tzv. provozního modelu, kdy VAK Zlín, a.s. (dále jen VAK) pronajímá vodárenskou infrastrukturu společnosti MoVo, která se musí o tuto infrastrukturu starat. Tento model je v rámci ČR nejrozšířenějším. Reálně však město Zlín nemá přímé nástroje k ukončení tzv. provozního modelu na území Zlína z důvodu nastavení pravidel pro fungování vodárenství na Zlínsku. Jedním z důvodů je i fakt, že fungování vodárenství je předmětem více než desítky probíhajících soudních sporů. Důležitou skutečností je i to, že vodárenská infrastruktura na území města je pouze asi ze 13 % ve vlastnictví města, 87 % je pak ve vlastnictví VAK, v níž má město podíl ve výši 46,27 % a není tedy většinovým akcionářem společnosti.
