Jinak je ale v těchto dnech v lesích hor hostýnských, chřibských, vizovických, javornických i jiných atmosféra i podívaná přímo báječná.
Od bílých lesních žampionů, po mírně barevně odlišné bedly, přes žluté klouzky, oranžové ryzce, červené muchomůrky, zelené holubinky a pozor, jemňoučce zelené první letošní muchomůrky zelené – jako vždy smrtelně jedovaté – až po krásně hnědě zbarvené pravé hřiby, případně ještě tmavší suchohřiby či kozáky.
„Les skýtá opravdu potěšení, hodinová procházka, která může, ale nemusí být korunována plnými košíky, je balzámem na duši a tolik důležitým zklidněním. Lze doporučit třeba v podvečer, po stresujícím náročném pracovním dnu,“ říká znalec lidské psyché, lékař Josef Zvoníček.
Jiný lékař jiné odbornosti Petr Pšenica rád vyráží s manželkou i třemi dětmi.
„Jednak rádi nacházíme třeba bedly a klouzky, když se objeví pravák, je potěšení o to větší, důležitá je ale také fyzička, kterou tak krásně tužíme a báječný je přínos pro naši dýchací soustavu, opravdu nemusí jít o honičku za co nejhezčími hřiby,“ popisuje svůj pohled na věc.
Každopádně teď platí jedna zásadní věc, les je po deštích plný hub, sbírat se má samozřejmě jen to, co bezpečně známe. Na méně známé druhy je možno zajít na výstavy hub.
Velmi úspěšná se odehrála na Salaši nedaleko Velehradu, další je připravena o prvním říjnovém víkendu ve Francově Lhotě.
