Jak byste jednou větou shrnul sezonu, která byla výsledkově hodně nevyrovnaná?
Turbulentní horská dráha plná překvapení všeho druhu.
Co podle vás nejvíc stálo za tím, že tým působil „jako na houpačce“?
Chyběla stabilita na podání hlavně ve venkovních zápasech a dohrávání míčů po obraně.
Když se podíváte zpětně, bylo 10. místo maximum, nebo cítíte, že tým měl na víc?
Nemyslím si, potenciál týmu byl vyšší, ale nevyužili jsme možnost bodovat ve venkovních zápasech (Ústí nad Labem, Brno a Benátky nad Jizerou), kde možnost brát body určitě byla.
Kde se podle vás sezona „zlomila“? Byl tam konkrétní zápas nebo období?
Nedokážu říct, těch momentů bylo rozhodně více, ať to byla zranění, kterých jsme letos měli požehnaně, nebo slabší výkony z venkovních zápasů. Tři vyhrané zápasy jsou málo.
Těsně vám utekl postup do play-off. Co byl ten rozhodující detail, který chyběl?
Budu se asi opakovat, ale nechávat vše na poslední zápas je ošemetné a nám se to nevyplatilo. Měli jsme si náskok uhrát mnohem dříve.
V nadstavbě tým vyhrál 3 ze 4 zápasů. Co se změnilo oproti základní části?
Hráli jsme mnohem agresivněji, dohrávali jsme míče po obraně, což se nám v dlouhodobé části nedařilo.
Proč podle vás tým dokázal podat lepší výkony až ve chvíli, kdy už nešlo o play-off?
Tak to je otázka na hráče nebo sportovního psychologa, za mě je to o hlavě.
Tým byl z velké části nový – jak moc to ovlivnilo výsledky?
Určitě ovlivnilo, ale řekl bych v pozitivním duchu. Sešla se nám kvalitní sestava hráčů, kteří se na tréninku i v zápase podporovali, ale také byli schopni za sebe zaskočit.
Jak dlouho podle vás trvá, než si takový tým „sedne“?
Říká se dva tři roky. Ale za mě záleží, jak spolu tým žije a čím si společně projde.
Bylo něco, co vás naopak příjemně překvapilo v tom, jak si hráči sedli?
Příjemných překvapení bylo několik, jak individuální výkony, tak i chemie v týmu.
V čem měl letos tým největší slabinu?
Stabilita v herních činnostech jednotlivce a koncentraci. Což je daň za omlazení týmu.
A naopak – co byla nejsilnější stránka, na které se dá stavět?
Bojovnost, pracovitost a „láska k volejbalu“.
Udělal byste zpětně něco jinak?
Určitě jsou momenty v sezóně, které mně leží v žaludku, a přemýšlím, co kdyby… Ale na kdyby se nehraje, volby v daných momentech padly a za těmi si stojím.
Autor: Adam Viceník
