„Já jsem Anička, ale ne Andulka, jak říkáte, starý pane. Moc mne to tu baví, jo a po prázdninách jdu do školy,“ povídá správně naladěná copatá holčička, když vydechne po lekci minitenisu.
Jedním z instruktorů je Martin Macharáček, ne tak dávno hošík, který právě tady bral první tenisové lekce.
„Máme radost z toho, že to děti baví, že se hýbou a je jim s námi dobře. Zatím se nepouštíme do žádných větších akcí, jde opravdu o ohebnost, pohyb a první tenisové předkrůčky,“ povídá šikovný mladík, který hraje výborně kromě tenisu také florbal a je vlastně báječným produktem toho, co teď sám aplikuje.
Tenisový kemp ale není jen ryze tenisový.
„My taky běháme, „hlajeme hly“ a těšíme se do zábavního centra Galaxie,“ povídají Anička a Šimon.
Vedle zrovna dohráli poněkud starší hráči, zhruba tak o šedesát let.
„Myslím, že je to pro děti skvělá náplň prázdnin, vždycky si cením toho, když vidím děti s raketami a míčky, na výsledcích zatím samozřejmě nezáleží, to je jasné. Kdysi jsme jako kluci tyhle možnosti neměli, ale cestu ke sportu jsme si vždycky našli, těžím z toho dodnes,“ říká renomovaný hokejový trenér a tenisový skokan roku v kategorii nemladých Morning Birds Zdeněk Venera.
„Kluci už jsme nedávno byli, ale tenis je pořád úžasný,“ shodují se při pohledu na drobotinu pánové Jaroslav Polínek a Karel Topič, oba pořád i po šedesátce velmi kvalitní hráči.
„Máme zatím první turnus, těšíme se i s dětmi o prázdninách na dva další,“ zve šéfka tenisových radovánek pro začátečníky Jana Pajchlová.
